Rozhovor s Vojtou Hanouskem z Road Racing Teamu

 
 
Ahoj Vojto, jak dlouho závodíš? Co jsi měl za motorky a co přivezeš k nám na výstavu?
  Ahoj. Vše začalo to starými motorkami (fichtly, čízy apod...) Když už jsem trošku povyrostl, tak jsem jezdil na všelijakých motorkách, ale nejvíc se mi vždycky líbily silniční sportovní mašiny. Měl jsem například Hondu CBR 600, která vlastně taky skončila v kotrmelcích v poli  
A na čem jsi poprvé závodil?
  S aktivním závoděním jsem začal vlastně až v roce 2015, když jsem vlastně na zkoušku koupil Suzuki SV 650 a začal jezdit kategorii Twin v závodech na přírodních okruzích. No a minulý rok jsem koupil už ostrou závodní Kawasaki ER 6 na které se už dají zajet nějaké výsledky a tu také přivezu ukázat na výstavu.
Můžeš nám ji trošku popsat? Asi nebude úplně sériová.
To je typická hláška ze závodního depa, že každý máme sériovku a nikdo z nás tu svoji motorku nikdy neupravoval  
V základu je to Kawasaki ER6-F. Předek je celej z Yamaha YZF-R6 a zadní odpružení je sportovní od značky YSS. Upravený je i motor, sání a koncovka výfuku. Motorka má tlumič řízení a rychlořazení. A pak různé další doplňky jako páčky, pancéřové hadičky, pěna v nádrži atd atd.. Je toho spousta a samozřejmě je to hodně o financích. 
A právě, jak jsi na tom s financemi, co sponzoři?
Sponzoři nejsou a nebyli. Všechno jsem tlačil vlastně ze svého. Měl jsem tedy obrovskou podporu rodiny. Podporu maminky co se týče veškerého zázemí. A mám velkou podporu také od kamarádů, je to úžasné, jak mi spousta lidí pomáhá. Sponzory jsem skoro domluvil, ale vzhledem k tomu, že jsem letos nemohl zatím jet, tak jsem musel vše odřeknout. 
Nemohl, co se stalo? Vím, jen že jsi nějaký pochroumaný.
  Nooo, měl jsem právě od července 2016 tuto novou motorku a začalo se trochu dařit a tak se začínalo smlouvat se sponzory. A pak jsem měl takovou hloupou nehodu na závodním víkendu v Dymokurech při sobotním tréningu. Ze začátku to vypadalo hodně zle. Byla z toho zlomená nožička a ručička. Bohužel ta noha na tom byla dost špatně a o berlích pajdám ještě teď. Ale snad už se to co nejdřív rozchodí. Holt to k tomu sportu patří, že se ne všechno podaří. 
Jo, to zná asi každý.  Řekni nám, Road racing, jaké tratě se u nás jezdí?
  U nás je asi nejznámější závod v Hořicích a to 300 zatáček Gustava Havla. Na tom samém okruhu se v srpnu jezdí i takzvaná Česká Tourist Trophy, kdy se do Hořic sjede dá se říct Evropská a naše elita a jezdí u nás závod započítávaný do IRRC šampionátu.
  Další závod se jezdí v Radvanicích u Ostravy, to je můj oblíbený, Těrlicko u Havířova, Dymokury, Staré Město a nově i v Hradci Králové. Dále se jezdí i závody ve Slovenských Kopčanech, Piešťanech a Trenčíně.
Co jsem viděl, tak je to dost nebezpečné, rodina tě podporuje, ale asi se hodně bojí ne?
Na to se radši neptám, ale asi ano. Všichni ti, co na nás čekají v depu, tak musí trpět.
Teď, když nemůžu jezdit, tak si všímám, jak manželky, maminky a přítelkyně s hrůzou v očích sledují, jestli právě ten jejich jezdec projede do dalšího kola a pak přijde obrovská úleva, když je odmávnou šachovnicovou vlajkou. Takže mamka i přítelkyně Kačka to nemají asi jednoduché. Navíc v depu jsme všichni jedna velká rodina a tak máme strach o sebe navzájem, ale všichni do toho jdou a každý z nás by bez toho závodění asi mohl jen těžko být. 
Děkuji za rozhovor a přeji brzké uzdravení a doufám, že si výstavu užiješ, budeš tady mít asi dost kamarádů, když jsi skoro místní.
No doufám, že účast bude velká. O road racingu a kamarádech z depa bych mohl vyprávět hodiny a hodiny. Tak přeji ať se výstava vydaří a diváci si jí užijí. Dík a čau. 

Ahoj Vojto, jak dlouho závodíš? Co jsi měl za motorky a co přivezeš k nám na výstavu?

  Ahoj. Vše to začalo starými motorkami (fichtly, čízy apod...) Když už jsem trošku povyrostl, tak jsem jezdil na všelijakých motorkách, ale nejvíc se mi vždycky líbily silniční sportovní mašiny. Měl jsem například Hondu CBR 600, která vlastně taky skončila v kotrmelcích v poli.

A na čem jsi poprvé závodil?

  S aktivním závoděním jsem začal vlastně až v roce 2015, když jsem vlastně na zkoušku koupil Suzuki SV 650 a začal jezdit kategorii Twin v závodech na přírodních okruzích. No a minulý rok jsem koupil už ostrou závodní Kawasaki ER 6 na které se už dají zajet nějaké výsledky a tu také přivezu ukázat na výstavu.

Můžeš nám ji trošku popsat? Asi nebude úplně sériová.

  To je typická hláška ze závodního depa, že každý máme sériovku a nikdo z nás tu svoji motorku nikdy neupravoval. V základu je to Kawasaki ER6-F. Předek je celý z Yamahy YZF-R6 a zadní odpružení je sportovní od značky YSS. Upravený je i motor, sání a koncovka výfuku. Motorka má tlumič řízení a rychlořazení. A pak různé další doplňky jako páčky, pancéřové hadičky, pěna v nádrži atd atd.. Je toho spousta a samozřejmě je to hodně o financích. 

A právě, jak jsi na tom s financemi, co sponzoři?

  Sponzoři nejsou a nebyli. Všechno jsem tlačil vlastně ze svého. Měl jsem tedy obrovskou podporu rodiny. Podporu maminky co se týče veškerého zázemí. A mám velkou podporu také od kamarádů, je to úžasné, jak mi spousta lidí pomáhá. Sponzory jsem skoro domluvil, ale vzhledem k tomu, že jsem letos nemohl zatím jet, tak jsem musel vše odřeknout. 

Nemohl, co se stalo? Vím, jen že jsi nějaký pochroumaný.

  Nooo, měl jsem právě od července 2016 tuto novou motorku a začalo se trochu dařit a tak se začínalo smlouvat se sponzory. A pak jsem měl takovou hloupou nehodu na závodním víkendu v Dymokurech při sobotním tréningu. Ze začátku to vypadalo hodně zle. Byla z toho zlomená nožička a ručička. Bohužel ta noha na tom byla dost špatně a o berlích pajdám ještě teď. Ale snad už se to co nejdřív rozchodí. Holt to k tomu sportu patří, že se ne všechno podaří. 

Jo, to zná asi každý.  Řekni nám, Road racing, jaké tratě se u nás jezdí?

  U nás je asi nejznámější závod v Hořicích a to 300 zatáček Gustava Havla. Na tom samém okruhu se v srpnu jezdí i takzvaná Česká Tourist Trophy, kdy se do Hořic sjede dá se říct Evropská i naše elita a jezdí se u nás závod započítávaný do IRRC šampionátu.

  Další závod se jezdí v Radvanicích u Ostravy, to je můj oblíbený, Těrlicko u Havířova, Dymokury, Staré Město a nově i v Hradci Králové. Dále se jezdí i závody ve Slovenských Kopčanech, Piešťanech a Trenčíně.

Co jsem viděl, tak je to dost nebezpečné, rodina tě podporuje, ale asi se hodně bojí ne?

  Na to se radši neptám, ale asi ano. Všichni ti, co na nás čekají v depu, tak musí trpět. Teď, když nemůžu jezdit, tak si všímám, jak manželky, maminky a přítelkyně s hrůzou v očích sledují, jestli právě ten jejich jezdec projede do dalšího kola a pak přijde obrovská úleva, když je odmávnou šachovnicovou vlajkou. Takže mamka i přítelkyně Kačka to nemají asi jednoduché. Navíc v depu jsme všichni jedna velká rodina a tak máme strach o sebe navzájem, ale všichni do toho jdou a každý z nás by bez toho závodění asi mohl jen těžko být. 

Děkuji za rozhovor a přeji brzké uzdravení a doufám, že si výstavu užiješ, budeš tady mít asi dost kamarádů, když jsi skoro místní.

  No doufám, že účast bude velká. O road racingu a kamarádech z depa bych mohl vyprávět hodiny a hodiny. Tak přeji ať se výstava vydaří a diváci si jí užijí. Dík a čau.