Rozhovor s Josefem Honců, který prošel více odvětvíma motorsportu

 
 
Ahoj Josko, já jsem se s tebou poprvé setkal na M.V. Matrix Rallye Kostelec nad Orlicí v roce 2008, tam jsme oba závodili, jel jsi tam s Favoritem, to byly tvé začátky? Nebo jak jsi se dostal k rallye, nebo motorsportu obecně?
  Ahoj, ne ne to vůbec, Kostelec byl skoro vyvrcholením. :)
A tak jaké a kde byly tvoje začátky?
  Dobře pravdu tedy, nejdřív jako kluk s tátou jako divák, potom jsem utrácel vydělané peníze za půjčování, nebo pronájem všeho co křičelo a mělo rám, nejvíc asi rallyecross a to konkrétně Východočeský pohár v Rychnově nad Kněžnou, pak autokros, seznámení se s velkými tratěmi, stavba prvního auta společně s kamarády, postupný přechod na kopce a i k rally třeba do Kostelce a to už s vlastním autem..., ale to už snad ani není pravda. 
Ty jsi měl, nebo máš taky něco společného s ATS Trutnov ne? 
  ATS Trutnov pro mne byl a je srdcová záležitost, team který mi dal šanci je reprezentovat, nádherné vozy, profesionální přístup a mnoho nezapomenutelných motorsporťáckých zážitků, mé díky patří celému teamu a hlavně Mirku Krčmářovi. 
Na výstavě v roce 2011 u nás byl pan Krčmář s MG Metro 4R2, krásné auto. Tenkrát s ním měl ale někdo bouračku v Hronově na kopci. Nebyl jsi to ty?
  A sakra... jistě že byl, byla to tenkrát velká rána... bohužel hned v tréninku.
Myslím, že tam ulítlo něco na řízení, nebo na zadní nápravě se říkalo. A co po takové ráně, neomrzelo tě závodění?
  Ne ne, z auta nic neulítlo, terénní nerovnost akcelerační smyk, v té chvíli pozice na okraji vozovky a už jsem s tím nic neudělal.... Tenkrát mě to hodně mrzelo, naštvalo a rozhodně i nakoplo v dalším počínání, ale určitě neomrzelo... 
Pak jsem tě vídal s kitovou Felicií na závodech do vrchu, tu přivezete na výstavu, je to tvoje auto, nebo jak to máte?
  Ano, je to moje auto, je to bejvalé Áčko po Josefu Srnském jr., přestavěné do E1-1400 a s tím se občas účastníme MČR ZAV, víceméně podle nálady a počasí, avšak v roce 2016 si „vystřihnul“ jednu sezónu můj bratr Petr Honců jako odměnu za dlouholeté působení v roli mechanika v mém teamu. K vám, kam se mimo jiné moc těšíme, ale přivezeme ještě jedno hezké auto a to je Škoda Octavia Cup2 jezdce Jana Macha, který se s ním nyní účastní republikových kopců. Je to také můj špičkový mechanik, který utekl za volant a ještě ke všemu je hodně šikovný. No a já? Já už jen vozím své dva syny Dominika a Damiena po závodech a užíváme si to z pozice diváků „radilů“, možná trochu mechaniků a je to nádherný.
A co kluci, nechají si poradit? 
  :) vůbec ne, dneska už se jezdí o mnoho rychleji, alespoň mi to tak přijde. Něco málo probereme, ale jdou svou cestou a to je podle mě dobře. 
A co ty, nesedneš do toho už nikdy? Nebo kdyby bylo třeba nějaké silnější auto dostupné? 
  Jezdil bych i na vratech od stodoly, je to droga a nemůžu bez toho být, ale chci být i tátou pro své syny, proto si teď chvilku odpočinu a pak se těšte. I já se budu těšit... 
A my se budeme těšit na vás, děkuji za krátké, ale příjemné povídání a 5.7. v Houdkovicích.
  Závěrem bych chtěl ještě poděkovat nejen Mirku Krčmářovi, ale i mé ženě Veronice, Josefu Srnskému, Jirkovi Šauerovi, Romanu Štilcovi a všem těm, kteří mě podporovali a fandili. Děkuji vám. 

Ahoj Josko, já jsem se s tebou poprvé setkal na M.V. Matrix Rallye Kostelec nad Orlicí v roce 2008, tam jsme oba závodili, jel jsi tam s Favoritem, to byly tvé začátky? Nebo jak jsi se dostal k rallye, nebo motorsportu obecně?

  Ahoj, ne ne to vůbec, Kostelec byl skoro vyvrcholením. :)

A tak jaké a kde byly tvoje začátky?

  Dobře pravdu tedy, nejdřív jako kluk s tátou jako divák, potom jsem utrácel vydělané peníze za půjčování, nebo pronájem všeho co křičelo a mělo rám, nejvíc asi rallyecross a to konkrétně Východočeský pohár v Rychnově nad Kněžnou, pak autokros, seznámení se s velkými tratěmi, stavba prvního auta společně s kamarády, postupný přechod na kopce a i k rally třeba do Kostelce a to už s vlastním autem..., ale to už snad ani není pravda. 

Ty jsi měl, nebo máš taky něco společného s ATS Trutnov ne? 

  ATS Trutnov pro mne byl a je srdcová záležitost, team který mi dal šanci je reprezentovat, nádherné vozy, profesionální přístup a mnoho nezapomenutelných motorsporťáckých zážitků, mé díky patří celému teamu a hlavně Mirku Krčmářovi. 

Na výstavě v roce 2011 u nás byl pan Krčmář s MG Metro 4R2, krásné auto. Tenkrát s ním měl ale někdo bouračku v Hronově na kopci. Nebyl jsi to ty?

  A sakra... jistě že byl, byla to tenkrát velká rána... bohužel hned v tréninku.

Myslím, že tam ulítlo něco na řízení, nebo na zadní nápravě se říkalo. A co po takové ráně, neomrzelo tě závodění?

  Ne ne, z auta nic neulítlo, terénní nerovnost akcelerační smyk, v té chvíli pozice na okraji vozovky a už jsem s tím nic neudělal.... Tenkrát mě to hodně mrzelo, naštvalo a rozhodně i nakoplo v dalším počínání, ale určitě neomrzelo... 

Pak jsem tě vídal s kitovou Felicií na závodech do vrchu, tu přivezete na výstavu, je to tvoje auto, nebo jak to máte?

  Ano, je to moje auto, je to bývalé Áčko po Josefu Srnském jr., přestavěné do E1-1400 a s tím se občas účastníme MČR ZAV, víceméně podle nálady a počasí, avšak v roce 2016 si „vystřihnul“ jednu sezónu můj bratr Petr Honců jako odměnu za dlouholeté působení v roli mechanika v mém teamu. K vám, kam se mimo jiné moc těšíme, ale přivezeme ještě jedno hezké auto a to je Škoda Octavia Cup2 jezdce Jana Macha, který se s ním nyní účastní republikových kopců. Je to také můj špičkový mechanik, který utekl za volant a ještě ke všemu je hodně šikovný. No a já? Já už jen vozím své dva syny Dominika a Damiena po závodech a užíváme si to z pozice diváků „radilů“, možná trochu mechaniků a je to nádherný.

A co kluci, nechají si poradit? 

  :) vůbec ne, dneska už se jezdí o mnoho rychleji, alespoň mi to tak přijde. Něco málo probereme, ale jdou svou cestou a to je podle mě dobře. 

A co ty, nesedneš do toho už nikdy? Nebo kdyby bylo třeba nějaké silnější auto dostupné? 

  Jezdil bych i na vratech od stodoly, je to droga a nemůžu bez toho být, ale chci být i tátou pro své syny, proto si teď chvilku odpočinu a pak se těšte. I já se budu těšit... 

A my se budeme těšit na vás, děkuji za krátké, ale příjemné povídání a 5.7. v Houdkovicích.

  Závěrem bych chtěl ještě poděkovat nejen Mirku Krčmářovi, ale i mé ženě Veronice, Josefu Srnskému, Jirkovi Šauerovi, Romanu Štilcovi a všem těm, kteří mě podporovali a fandili. Děkuji vám.