M.V. MATRIX

Rallye Kostelec nad Orlicí

Kostelec nad Orlicí 1. - 2.8. startovní číslo 40

2. místo ve třídě H3 1600

21. místo absolutně

  Prěsně v polovině prázdnin jsme vyrazili na takřka domácí soutěž nazvanou

M.V. MATRIX Kostelec nad Orlicí.

 

  Již třetí podnik z celého seriálu šesti závodů Rallye Cup 2008 se konal přímo v Kostelci nad Orlicí a jeho okolí. Do soutěže se přihlásilo 52 posádek, z toho i několik z Polska a jedna z Rakouska. Tato rallye byla pořádána jako dvoudenní. Odstartována byla městskou RZ, zvláště atraktivní pro diváky a zakončena v sobotu v podvečer slavnostním vyhlášením vítězů. Hlavní program, který se odehrával na krásném kosteleckém náměstí, začínal v pátek okolo třetí hodiny. Pořadatelé nalákali diváky na atraktivní doprovodný program, ve kterém vystoupil i mistr světa v trialu, rodák z nedalekého Skuhrova nad Bělou Martin Křoustek. Nové vozy z produkce Škoda auto a.s. předvedl hlavní sponzor firma MATRIX. To vše probíhalo za krásného počasí.

 

  Pro soutěžící byl připraven slavnostní start. Na ten se najíždělo z uzavřeného parkoviště na náměstí, do kterého jsme se dostavili ve 14:45. Tam měli diváci a příznivci rally možnost zhlédnout závodní speciály krásně zblízka a všechny zúčastněné vozy prohlédnout. Každá posádka projela startovní rampou a byla představena velkému množství přihlížejících diváků. Při této příležitosti Ruda Zahradník (domácí jezdec, startovní číslo 4) zavzpomínal a také připomněl, kdo dal hlavní podnět k uspořádání rallye v Kostelci nad Orlicí. Byl to Martin Vodehnal, který si už nemohl užít skvělou atmosféru kostelecké rallye, neboť 27.10. 2006 tragicky zahynul na IV. Mountfield Rallye Střela Kralovice.

 

Pátek

I. etapa

  Po slavnostním startu jsme se jeli připravovat na první dvě rychlostní zkoušky. Do RZ 1 - městský okruh jsme startovali z náměstí a projeli městem, kde přihlížela spousta diváků. Po této RZ jsme byli na druhém místě ve třídě za posádkou Vávrovec - Svoboda na VW Polo 1600, kteří podle mínění většiny posádek do naší třídy nepatřila. Na třetím místě na nás ztrácela dvě vteřiny posádka Diepoldových na Škodě 130 RS.

RZ 2 byla Kostelec nad Orlicí - Kostelecká Lhota. Tato rychlostní zkouška byla opět krátká a dá se říct, že na ní nebylo možné moc získat a ani ztratit, což se nepotvrdilo pro další domácí posádku Petr Král - Aleš Pilc s krásnou Škodou 130 RS, kteří stopadesát metrů před cílem havarovali. Na této RZ jsme dostali od Diepoldů pět vteřin a po první etapě jsme se usadili na třetím místě ve třídě a 25. místě absolutně.

 

  Po dojetí do servisky vládla spokojenost. Jelo se na domácí soutěži, proto se za námi stavilo mnoho známých, mezi nimi i Honza Kopecký.

 

Sobota

  Na tento den pozvali pořadatelé i známého jezdce dálkových rallye a mnohonásobného účastníka Rallye Paříž - Dakar Tomáše Tomečka s Tatrou Dakar. Ti projížděli RZ jako předjezdci a bylo to hezké zpestření pro diváky.

II. etapa

  V noci zabouřilo a zapršelo, takže ráno bylo mokro, ale vycházející slunce brzo silnice vysušilo, proto jsme nechali suché pneumatiky. RZ 3 - Kostelec nad Orlicí - Lhoty u Potštejna, která už byla delší, měřila 8,55 km, dávala najevo rozdíly mezi soutěžními vozy více než první dvě krátké RZ. V tété rychlostce fungovalo auto dobře až na dvě ostré zatáčky a rovinu do kopce za obcí Chlínky, kde nám nešel zařadit třetí rychlostní stupeň a tím jsme docela ztratili. My jsme měli možnost sledovat po dojetí do cíle RZ časy Diepoldových - v této RZ jsme dostali naděleno 12 vteřin. Když jsme pokračovali po RZ časovku, začalo pršet. V servisce už čekali Dříví s Doktorem, přeházeli kola na mokrá a vyměnili olej v převodovce, aby šlo lépe řadit. RZ 4 byla stejná jako RZ 3, jen s tím rozdílem, že se jela na mokru a za deště. Na mokrých gumách jsme jeli poprvé, tak jsme nečekali žádný zázrak. Konec rychlostní zkoušky byl už suchý, vypadalo, že tam ani nepršelo. Dorazili jsme do cíle a kontrolovali, jak jeli Diepoldovi, v této RZ jsme jim vrátili RZ 3 a nadělili 14 vteřin.

 

  Po druhé etapě jsme byli na třetím místě ve třídě o vteřinu za posádkou Diepold - Diepold na Škodě 130 RS a třináct vteřin před dotírající posádkou Soukup - Pokorný na Škodě 110 L, v absolutním pořadí na krásném osmnáctém místě. Na servis jsme měli něco přes hodinu, na autě bylo vše v pořádku a mohli jsme v klidu přemýšlet, co bude dál. Zase zapršelo, tak jsme se rozhodli nechat mokré gumy.

III. etapa

  Poslední dvě RZ se jely opačným směrem, Lhoty u Potštejna - Kostelec nad Orlicí. Většina RZ byla suchá, ale po dešti bylo mnoho vytahaného bláta z krajů na asfalt. Zase nám jednou nešla zařadit trojka. Na této rychlostce nám Diepoldovi, kteří obuli suché gumy, dali osm vteřin. Na Soukupa s Pokorným jsme ale najeli vteřin patnáct, tak už jsme přemýšleli o udržení pěkného třetího místa ve třídě. V tu dobu jsme nevěděli, že Diepold dostal za pátou RZ dvacet vteřin penalizaci.

 

  V RZ 6 se to povedlo. Jen je škoda, že jsme o penalizaci nevěděli dřív, jinak by se jelo ostře a udrželi by jsme druhé místo. Jeli jsme v klidu a ještě jsme měli o vteřinku lepší čas než Soukup - Pokorný.

Po třetí poslední etapě jsme tedy zůstali na třetím místě za posádkou Diepold - Diepold (Škoda 130 RS) o 8,7 vteřiny a před čtvrtým Soukupem s Pokorným (Škoda 110 L) o 28,8 vteřiny.

Po vyhlášení vítězů byla z naší třídy H3 přeřazena do třídy H4 posádka Vávrovec - Svoboda. Tím jsme byli ohodnoceni 15 body jako za druhé místo.

 

  V absolutním pořadí zvítězila posádka Jan Melša - Zuzana Palková (Mitsubishi Lancer Evo VIII) před polskou posádkou Andrzej Papamichalis - Lukasz Ceglarsid (Mitsubishi Lancer Evo VI) a posádkou Robert Nešpor - Zdeňka Smetanová (Ford Escort Kit Car)

 

  Teď už nás čekala jen rampa, uzavřené parkoviště a slavnostní vyhlášení výsledků. Pro pohár a věnec jsme si dojeli na startovní rampu za skandování našich fandů, kterým bych chtěl poděkovat za jejich fandění a přízeň - těm bližším našemu týmu, jako jsou všichni Maliňáci, Aleš Padrián a pan Švorc za pohodu při celé soutěži a v servisce.

 

  Tuto soutěž hodnotím jako výborně pořadatelsky vytvořenou a zorganizovanou a chtěl bych poděkovat panu Krejsovi a panu Ing. Krtičkovi za pěkné svezení a opravdu dobrou organizaci a myslím si, že pan Valečko nabral správnou inspiraci pro pořádání dalších Erzetek.

 

  Tohle byl náš první větší úspěch v soutěžích a tak bych ho rád věnoval mému otci, který si takových radostí užil o mnoho více než my s Pavlem.